Máme-li děti vychovávat, je třeba abychom se také stali dětmi.

Mateřská škola TELNICE
Ústí nad Labem
Přejít na obsah

MEMORANDUM

INFORMACE
CO ZNAMENÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA PRO VAŠE DÍTĚ?
  Vstup Vašeho dítěte do mateřské školy a čas, který tam stráví společně s jinými dětmi, je úsek života, jenž má zvláštní význam pro jeho rozvoj. Mateřská škola má vlastní výchovné poslání. Nelze na ni pohlížet jako na předstupeň nebo přestupní stanici před školní docházkou. Pro vaše dítě začíná úsek života s mnoha novými požadavky, v prostředí, které se velmi liší od důvěrně známého domova:
  • Jako matka a otec nejste po určitou část dne bezprostředně k dispozici.
  • Vaše dítě si musí vytvořit důvěru k nové blízké osobě, která je zde současně pro řadu jiných dětí.
  • Vaše dítě má rozvíjet vztahy se skupinou ostatních dětí.
  • Vaše dítě se musí učit novým pravidlům, např. že hračka nepatří jen jednomu, nýbrž všem.
  • Vaše dítě se musí přizpůsobit novému dennímu rytmu.




  • Nerozmazlujte mě. Vím velmi dobře, že nemusím mít všechno, co chci. Jenom vás zkouším.
  • Nebojte se být na mě rázní. Mám to raději. Umožňuje mi to vědět, na čem jsem.
  • Nepoužívejte vůči mě sílu. To mě naučí, že se všeho dá dosáhnout pouze silou. Budu odpovídat mnohem pohotověji, když budu vedené.
  • Neprotiřečte si. To mě mate a nutí mě to, vyhýbat se.
  • Nedávejte sliby. Možná je nebudete schopni dodržet a to by podkopávalo moji důvěru ve vás.
  • Nedejte se nachytat na moje provokace, když říkám a dělám něco jen proto, abych vás rozčílil, jinak se budu snažit o víc „vítězství“.
  • Nebuďte velmi rozčarováni, když říkám: „Nenávidím vás!“ Nemyslím to tak, ale chci, abyste cítili lítost nad tím, co jste mi udělali.
  • Nesnažte se, abych se cítil menší, než jsem. Budu na to reagovat tím, že se budu chovat jako „velké zvíře“.
  • Nedělejte za mě věci, které sám neudělám. Potom se cítím jako dítě a můžu vás i nadále zapřahat do svých služeb.
  • Nepřipusťte, aby se věnovalo příliš pozornosti mým „špatným návykům“. To mě jen povzbudí v nich pokračovat.
  • Nenapomínejte mne před lidmi. Budu na to lépe reagovat, když mi to řeknete potichu v soukromí.
  • Nesnažte se diskutovat o mém chování během konfliktu. V té chvíli vás moc neposlouchám a spolupráce bude dokonce horší. Je dobré o tom mluvit, ale nechme to na později.
  • Nesnažte se mi kázat. Byli byste překvapení, jak dobře vím, co je dobré a co špatné.
  • Nesnažte se, abych cítil, že mé chyby jsou hřích. Musím se učit dělat chyby bez pocitu, že nejsem dobrý.
  • Nepopichujte mne. Pokud to budete dělat, budu se bránit tím, že se budu tvářit jako hluchý.
  • Nechtějte, abych vysvětloval své chování. Někdy opravdu nevím, proč jsem to udělal.
  • Nevyzdvihujte přehnaně moji počestnost. Často se ze strachu uchyluji ke lži.
  • Nezapomínejte, že rád experimentuji. Z toho se učím, takže vás prosím, snášejte to.
  • Neochraňujte mne před důsledky. Potřebuji je poznat ze zkušenosti.
  • Nevěnujte příliš pozornosti mým drobným onemocněním. Můžu si zvyknout radovat se z chorob, pokud se mi při tom věnuje hodně pozornosti.
  • Neodstrkujte mě, když kladu poctivé otázky. Pokud to uděláte, zjistíte, že jsem se přestal ptát a že hledám informace jinde.
  • Neodpovídejte na „bláznivé“ či bezvýznamné otázky. Pokud to budete dělat, zjistíte, že chci jen, abyste se mnou zabývali.
  • Nenaznačujte, že jste perfektní či neomylní. Byly by to na  mě přílišné požadavky.
  • Nebojte se, že se mnou trávíte jen málo času. Počítá se, jak ho spolu trávíme.
  • Nechci, aby moje obavy vzbudily vaši starost. Potom se budu obávat ještě víc. Ukažte mi projev odvahy.
  • Nezapomínejte, že se mi nemůže dařit bez velkého pochopení a povzbuzování. Ale někdy se zapomíná na pochvalu, i když je poctivě zasloužena.
  • Na pokárání se však nezapomíná.
  • Zacházejte se mnou jako se svými přáteli. Potom i já budu vaším přítelem. Zapamatujte si, že se víc naučím ze vzoru, než z kritiky.
  • A kromě toho – miluji vás, milujte i vy mě!
Návrat na obsah